Čapek Vratislav - dějepis–novověk 1640-1789 (učebnice pro základní školy).pdf

(255 KB) Pobierz
prof
prof. Dr. Vratislav Čapek, DrSc a kol.
d ě j e p i s 7/1
učebnice pro základní školy,
dějepis - novověk
1640 - 1789
1. vydání
1. díl
vytiskla
základní škola pro slabozraké
opava 1993
POČÁTEK NOVOVĚKU V EVROPĚ
=========================================
Od konce 15. století do poloviny 17.
století, od zámořských objevů do konce
třicetileté války, vstoupila Evropa již
do novověku. Od poloviny 17. století do
konce 18. století se tento vývoj proh-
loubil a vyspělá část Evropy začala pos-
tupně vytvářet předpoklady pro průmyslo-
vou společnost.
Vývoj v některých zemích směřoval
k vyspělému zemědělství produkujícímu
potraviny pro domácí i světový trh.
Stále více se uplatňovala volná pracovní
síla pracující za mzdu na vesnicích i ve
městech. Zaváděly se nové nástroje a vý-
robní postupy v zemědělské výrobě a zlep-
šovala se úrodnost půdy. Ve městech se
výroba odpoutávala od cechovního řemesla
a přecházelak rozptýlené či soustředěné
manufaktuře a od poloviny 18. století
již i k začínající tovární výrobě. V ob-
chodním podnikání se uplatňovala volná
soutěž, vznikaly banky, které poskytovaly
podnikům peníze - kapitál. Zanikalo
středověké feudální hospodářství, tvořila
se nová průmyslová společnost.
Vývoj k průmyslové společnosti vedl
k prvořadému postavení Evropy ve světě.
Svět se rozdělil na země, které byly no-
sitelkami nových hospodářských a duchov-
ních řádů, na země, které zachovávaly
staré pořádky a zůstávaly ve svém vývoji
pozadu, a na země, které se ocitly v ko-
loniálním područí.
V polovině 17. století se dostala do
popředí Anglie, která si revolucí uvol-
nila cestu k nejpřednějšímu postavení ve
světě.
ANGLIE PŘED REVOLUCÍ
======================================
"Největší nebezpečí je samovolná vláda
krále v zemi." J. PYM (pím), mluvčí
parlamentu
ZOPAKUJ SI:
Jaké byly hospodářské a politické poměry
v Anglii za dynastie Tudorovců ?
SPOR KRÁLE S PARLAMENTEM.
Po smrti královny Alžběty I. (1603)
nastoupila na anglický trůn dynastie
Stuartovců. Panovníci Jakub I.
(1603-1625)-obr. 1 a po něm Karel I.
(1625-1649) chtěli rozhodovat jako
feudální vladaři absolutisticky* bez
parlamentu.
————————————————————————————————————————
*absolutismus - neomezená vláda
jednotlivce (krále, císaře)
————————————————————————————————————————
Parlament byl složen převážně ze zastán-
ců nového, kapitalistického podnikání,
s panovníky bojoval o získáni politické
moci v zemi, aby tak uvolnil cestu tomuto
novému vývoji. obr. 2
Karel I. se pokoušel vybírat daně bez
souhlasu parlamentu, což nebylo dosud
v zemi zvykem.
Zaváděl mimořádné daně a cla. Tím se
zdražovaly dovážené suroviny. Obchodníci
a podnikatelé byli pod trestem vězení
nuceni poskytovat králi půjčky, aniž by
král půjčené peníze vracel. Za peníze
poskytoval král jednotlivcům nebo skupi-
nám podnikatelů výsadní práva na výrobu
a prodej rozmanitých druhů zboží(např.
mýdla, oleje, uhlí, soli, papíru, piva).
To vyvolalo růst cen a zvyšovalo nespo-
kojenost obyvatelstva. Cechovní předpi-
sy, které omezovaly množství výrobků
a kontrolovaly jakost zboží, byly zdrojem
dalších poplatků pro krále a staly se
brzdou manufakturní výroby. Král rozpro-
dával úřady a tituly, aby shromáždil dal-
ší peníze, které mu parlament odmítl pos-
kytnout. Vydával však stále více peněz,
než získával. Proto se zadlužoval.
Poklesl i zahraniční obchod země a celé
hospodářství se ocitlo v nesnázích.
Obr. 1
Jakub I. Stuart byl známý svou rozma-
řilostí. Za šperky utratil ročně 37 ti-
síc liber, zatímco na armádu vydával 27
tisíc liber. Jeho výdaje na dvůr činily
ročně 600 tisíc liber, příjem však pouze
400 tisíc liber.
NÁBOŽENSKÉ SPORY.
Většina rozporů v anglické společnosti
se tehdy projevovala v podobě nábožens-
kých střetnutí. Náboženství vyjadřovalo
politické názory různých společenských
vrstev. Král se svými pomocníky prosazo-
val politický vliv anglikánské církve,
která byla státním náboženstvím a podpí-
rala jejich moc. *
————————————————————————————————————————
* Anglikánská církev vznikla za krále
Jindřicha VIII., který se v roce 1534
prohlásil za hlavu církve v Anglii.
Anglie tím "odpadla" od katolické církve
a papežství. Král a anglická šlechta se
obohatili o majetek zabavený katolické
církvi a šlechtě. Buržoazie s tímto ře-
šením nebyla spokojena.
————————————————————————————————————————
V zemi však byla katolická menšina, kte-
rou ostatní nenáviděli, ale král se k ní
choval smířlivě. Odpůrci králova režimu
odmítali anglikánskou církev, protože
představovala královskou moc.
Dovolávali se nezávislosti na této círk-
vi a náboženských svobod. Nazývali se
puritáni (čistí). Obr. 3. K puritánům
se hlásili řemeslníci, drobní obchodníci,
svobodní sedláci, podnikatelé i někteří
příslušníci šlechty. Král puritány pro-
následoval. Tisíce jich proto opouštěly
vlast a hledaly útočiště především v nově
založených osadách Nové Anglie
v Severní
Americe.
Obr. 2
Zasedání anglického parlamentu.
Mědirytina českého umělce Václava
Hollara (1607-1677). Parlament byl
složen většinou ze zástupců podnikatelů
a odpůrců absolutní královské moci.
Sehrál rozhodující úlohu v anglické re-
voluci. Václav Hollar se stal malířem
a rytcem proti otcově vůli. Již roku
1627 opustil Prahu a vydal se na učení
do Frankfurtu. Později přesídlil do
Kolína nad Rýnem. Tam se seznámil
s anglickým hrabětem Thomasem
Howardem (hauardem), který jej pozval
k pobytu do Anglie. V Londýně byl ve-
lice úspěšný, vytvořil řadu grafických
listů (pohledů na město), získal značný
věhlas, stal se učitelem kreslení prince
Waleského (velského), pozdějšího krále
Karla II.
CESTA K REVOLUCI. Rod Stuartovců
vládl nejen v Anglii, ale také ve
Skotsku a Irsku. Irové byli katolíci,
ve Skotsku převládali přívrženci kalvi-
nismu. Karel I. se pokoušel zavést zde
anglikánskou církev. To vyvolalo silný
odpor. Ve Skotsku vypuklo povstání.
Král začal vytvářet oddíly k ozbrojenému
zásahu. Zatímco se královy síly shromaž-
ďovaly, vpadly na jaře roku 1639 skotské
dobrovolnické šiky do Anglie. Narychlo
zorganizované královské vojsko vyslané
proti Skotům se brzy rozprchlo. Král
v tísni potřeboval prostředky na nájem
žoldnéřské armády. **
————————————————————————————————————————
** - žoldnéřská armáda- armáda, do níž
jsou vojáci najímáni za mzdu (žold)
a placeni jako v zaměstnání.
————————————————————————————————————————
Ty mu však mohl poskytnout pouze parla-
ment vypsáním mimořádných daní.
Parlament však krále zklamal. Za svůj
souhlas požadoval, aby byli potrestáni
královští rádci. Prosazoval názor, že
i nejvyšší úředníci v zemi jsou mu za
svou činnost odpovědni. Král se rozhodl
skoncovat se svými protivníky (opozicí)
násilím. V čele oddílu ozbrojenců vtrhl
v lednu 1642 do parlamentu, aby zatkl
předáky opozice. To se mu však nepodaři-
lo. Král se už v Londýně necítil bez-
pečný. Uchýlil se proto se svými stou-
penci do severní Anglie, kde začal shro-
mažďovat vojsko proti parlamentu. Také
ten se chystal k boji. Král vyhlásil
parlamentu válku.
Obr. 3
Přívrženci krále se lišili od puritánů
způsobem života i zevnějškem. Královští
kavalíři nosili dlouhé kadeře (paruku),
bohatě zdobený oděv. Puritáni chodili
s krátce přistřiženými vlasy (bez paru-
ky), odívali se jednoduše, žili skromně
a počestně. Na obrázku se nizozemský ma-
líř A. van Dyck zpodobnil po boku ang-
lického šlechtice. Rozdíl mezi oběma je
dobře patrný.
OTÁZKY A ÚKOLY:
1. V čem spočíval spor Karla I.
s parlamentem ?
2. Jak začala anglická revoluce ?
3. Vysvětli pojmy: anglikánská církev,
parlament, puritáni, žoldnéřská
armáda.
4. Na začátku revoluce prohlásil jeden
anglický šlechtic :"Jestliže
zavedeme rovnoprávnost a svobodu
v církvi, budeme muset zavést rovnop-
rávnost a svobodu ve státě." O čem
svědčí tato myšlenka?
ANGLICKÁ REVOLUCE
————————————————————————————————————————
ZOPAKUJ SI:
1. Oč usiloval parlament ve sporu
s králem?
2. Které další rozpory v Anglii narůs-
taly?
"Jak žít ve štěstí a radosti, když cítí-
me na sobě spár ďáblů a plameny pekel nás
ožehají."
O. CROMWELL
BOJ KRÁLE S PARLAMENTEM
Král ve svém boji s parlamentem měl opo-
ru v zaostalejších krajích severu a zápa-
du země. Podporovala ho venkovská angli-
kánská šlechta. Jádro jeho armády tvoři-
li žoldnéři vracející se z třicetileté
války. Parlament měl za sebou vyspělejší
kraje na jihovýchodě včetně centra
Anglie-Londýna. *
————————————————————————————————————————
* Londýn tehdy patřil mezi největší měs-
ta světa
————————————————————————————————————————
Po prvních úspěších královského vojska,
jemuž velel syn českého zimního krále
Fridricha Falckého Ruprecht, nastal
obrat. Přední stoupenec puritánské opo-
zice Oliver Cromwell (kromvel,
1599-1658) se souhlasem parlamentu vyt-
vořil armádu nového typu. Místo tehdy
obvyklé zemské hotovosti**vytvořil dobře
organizované vojsko v čele s jezdectvem,
placené parlamentem.
————————————————————————————————————————
** zemská hotovost-nepravidelné
vojsko scházející se podle potřeby na
základě feudálních povinností
zásluhy i prostí bojovníci. Tato armáda
rozdrtila královské vojsko u Naseby
(nejsby) roku 1645. Král ztratil veške-
ré dělostřelectvo a přes 5000 mužů.
Sám se stěží zachránil.
————————————————————————————————————————
Přes polovinu vojska tvořili dobrovolní-
ci. Nová armáda (cca 22 000 mužů)
předčila zhruba stejně početné královské
vojsko kázní a bojovými kvalitami.
Důstojnické hodnosti mohli získat za
POPRAVA KRÁLE A ZRUŠENÍ MONARCHIE
Umírnění členové parlamentu (velkostat-
káři, bohatí kupci, podnikatelé)nechtěli
dále bojovat. Považovali spor s králem
za skončený. Snažili se strhnout všechnu
moc pouze na sebe a s králem se domluvit.
V parlamentu se usnesli, že vítěznou ar-
mádu rozpustí, protože se jí obávali.
Armáda složená většinou z lidových vrs-
tev, však vystoupila se vší rozhodností
proti usnesení parlamentu o rozpuštění
vojska a vtáhla do Londýna. do jejich
rukou se dostal sám král.
obr. 4
Oliver Cromwell pocházel z rodiny ven-
kovského šlechtice. Byl vychován v puri-
tánském prostředí. Studoval na univerzi-
tě v Cambridgi (kembridži) a práva
v Londýně. S obtížemi spravoval rodinný
statek. Jako řada venkovských šlechticů
se oženil s dcerou bohatého londýnského
kupce. V době, kdy byli puritáni pronás-
ledováni, prodal majetek a pravděpodobně
chtěl odjet do Ameriky. Potom však zem-
řel jeho bohatý strýc, Oliver po něm
zdědil velký majetek a stal se předním
šlechticem v hrabství. V roce 1640,
těsně před vypuknutím války mezi králem
a parlamentem, byl již významným členem
královské opozice. Současník, kavalír,
o něm řekl: Přišel jsem do parlamentu
ráno a spatřil jsem gentlemana, který
právě mluvil a já jsem ho neznal. Měl
velmi skromný obyčejný soukenný oděv, byl
dosti vysoký a kord mu přiléhal těsně
k boku. Měl odulý červený obličej a ost-
rý nepříjemný hlas. Jeho řeč však byla
ohnivá a všichni členové parlamentu mu
pozorně naslouchali.
Listina práv z roku 1689:
1. Suverénní moc králů bez souhlasu
s parlamentními zákony nebo opomenutím
práva parlamentu provádět zákony je ne-

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika:

Zgłoś jeśli naruszono regulamin