VCAP 2009_3(1).pdf

2009

Vydáno k pátému zastavení putovní výstavy

VODNÍ KORIDOR DUNAJ-ODRA-LABE v Břeclavi.

Jihomoravský kraj

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Pardubický kraj

Středočeský kraj

Povodí Vltavy, státní podnik

Holečkova 8, 150 24 Praha 5

Te l.: 2 21401111 Fax: 2 57322739 www.pvl.cz

Povodí Labe, státní podnik

Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Tel.: 495 088 111 Fax: 495 407 452 www.pla.cz

Povodí Moravy, s.p.

Dřevařská 11, 601 75 Brno

Tel.: 541 637 111 Fax: 541 211 403 www.pmo.cz

Štěrboholská 237/6, 102 00 Praha 10

tel.: 272 740 514 • mail: info@beting.cz

www.beting.cz

Povodí Odry, státní podnik

Varenská 49 701 26 Ostrava

Tel.: (+420) 596 657 111 Fax: (+420) 596 612 666

www.pod.cz

Ředitelství vodních cest ČR

Vinohradská 184/2396, 130 52 Praha 3

tel.: +420 267 132 801 fax: +420 267 132 804

e-mail: rvccr@rvccr.cz • www.rvccr.cz

Pöyry Environment a.s.

Botanická 834/56, 602 00 Brno

Tel.: +420 541 554 111 Fax: +420 541 211 205

www.poyry.cz

Zakládání staveb, a.s.

K Jezu 1, P. O. Box 21 • 143 01 Praha 4

Tel.: 244 004 111

www.zakladani.cz

PSG – International a.s.

Pod Pekárnami 245/10, 190 00 Praha 9

Tel.: +420 234 090 710, fax: +420 234 090 711

e-mail: praha@psg.cz • www.psg.eu

ČSPL a.s.

K. Čapka 211/1

405 91 Děčín I

e-mail: info@cspl.cz

SMP CZ, a.s.

Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6

www.smp.cz

Česká protipovodňová asociace

Jeremiášova 870, 155 00 Praha 5

Tel.: 353 236 327 www.povodne.cz

OBSAH

Časopis pro ekologické, ekonomické a technické

aspekty vodní dopravy a vodních cest v ČR,

Evropě a na jiných kontinentech.

Nejcennější surovina pro život, přenos energií

i dopravu je voda

Mgr. Michal Hašek

Hejtman Hašek: Vídeň a Břeclav by měly být propojeny

vodní cestou

z domácího tisku

WASSERSTRASSEN

UND BINNENSCHIFFFAHRT

Eine Zeitschrift für die ökologischen, ökonomischen

und technischen Aspekte des Wassertransportes

und Wasserstrassen in der ČR, in Europa und ande-

ren Kontinenen.

Město Břeclav – První moravský přístav

Ing. Dymo Piškula

Otázka přístavu v oblasti Břeclavi

Ing. Jaroslav Kubec, CSc.

Lodní doprava Břeclav

Monika Vintrlíková

WATERWAYS

AND INLAND NAVIGATION

A magazine for ecology, management and technical

aspects of inland shipping and waterways in the

Czech Republic, Europe and on other continents.

1. Plavební

Jaroslav Martinek

Z Velkých Bílovic lodí do tří moří?

Jan Maděřič st.

Průplavní odbočka na Brno

PhDr. Kateřina Smutná

Baťův kanál - plavební sezóna 2009 , TZ

REDAKČNÍ RADA

Prezident Klaus poprvé v životě okusil plavbu po Baťově kanálu

z domácího tisku - Jiří Nováček

Ing. Jiří Aster; Ing. Luděk Cidlina; Ing. Miloslav Černý; Ing. Petr

Forman; Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc.; Ing. Jan Kareis, PhD;

Tomáš Kolařík; Ing. Jiří Kremsa; Ing. Josef Podzimek;

Ing. Miroslav Šefara; Mgr. Vít Šimonovský.

Z knihy návštěv výstavy Křižovatka tří moří

– Vodní koridor Dunaj – Odra - Labe v Přerově

Úvodní slovo k zahájení výstavy Křižovatka tří moří

– Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe v Přerově

Ing. Martin Kolařík

Články lze podle autorovy volby publikovat česky nebo slo-

vensky, německy a anglicky. Nevyžádané rukopisy se nevra-

cejí. Příspěvky se redakčně upravují, mohou být i kráceny.

Výstava o vodním koridoru Dunaj – Odra – Labe

tentokrát v Přerově

Tomáš Kolařík

Die Artikel werden nach Wunsch des Autors in tschechisch

oder slowakisch, in deutsch und englisch veröffentlich. Die

nicht geforderten Manuskripte und Lichtbilder werden

nicht zurückgesand. Die Artikel werden redaktionsgemäs

angepast und dürfen auch verkürzt werden.

Porta Bohemica ve své druhé plavební sezoně na Labi

Eva Břeňová

V Litoměřicích proběhlo zasedání ministrů dopravy

Evropské unie a konference o dopravě, TZ

Ekobyrokracie

Ing. Jaroslav Bimka

The authors can write in Czech or Slovak, German or Eng-

lish. Submitted originals are not returned unless reques-

ted. Contributions are edited and may be abridged.

Lodní zdvihadlo Slapy

Ing. Michael Trnka, CSc.

Vltava – dvě stavby prováděné najednou

PLAVBA A VODNÍ CESTY o.p.s.

Na Pankráci 53

140 00 Praha 4

Fax: 241 409 467

e-mail: vodnicesty@seznam.cz

Projekt Město a voda – českobudějovické řeky znovu ožívají

Martina Vodičková

Novinky v Geografickém informačním systému

Ing. Miroslav Rychtařík

Model vodního toku Brno 2009 - Vodní tok, krajina a povodně

Ing. Veronika Janoušková

Vodní cesta na Brněnském výstavišti

Nikol Ježková

Objednávky a inzerce:

Tomáš Kolařík, tel.: 725 793 793

Jazyková úprava: Dr. Jan Mazáč

Expozice Ochrana před povodněmi Brno 2009, TZ

Významné postavení plavby ve světě

Tomáš Kolařík

Vychází čtvrtletně

Roční předplatné vč. poštovného 350 Kč

ISSN 1211-2232

Spolek pro zlepšení plavby na Sále usiluje o plavbu na této řece

Manfred Sprintzek

Disertační práce Ing. Jana Bukovského

Ing. Petr Forman

DTP, tisk: PRESTO s.r.o.

Od Elsteru k Alsteru

Julia Klabuhn

Podávání novinových zásilek povoleno

Ředitelstvím pošt Praha

čj. NP 415/1994 ze dne 25. 2. 1994

25. Plavebné dni 2009 – Závery a odporúčania

Život není takový – je úplně jiný (35)

Ing. Josef Podzimek

Titulní strana: Výřez nové mapy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a ostatních

vodních cest České republiky

Podkladová mapa - airbrush a ilustrace měst: Regina Marková

Grafické řešení a koncepce: Rastislav Horváth

Nejcennější surovina pro život,

přenos energií i dopravu je voda

Mgr. Michal Hašek , hejtman Jihomoravského kraje

Nechlubte se, vlastenci,

není to věc řádná,

že neteče odjinud

do Čech voda žádná.

Karel Havlíček Borovský

avoroplavbu, za veřejný majetek. Následně v roce

1872 rakouská vláda předložila parlamentu návrh

zákona na stavbu průplavu Dunajsko-oderského, kte-

rý byl schválen o rok později poslaneckou i panskou

sněmovnou. Na základě tohoto zákona získává Ang-

lorakouská banka koncesi na výstavbu průplavu

Dunaj - Odra. Vyvrcholením těchto snah o zahájení

vlastní stavby průplavu Dunaj – Odra - Labe v rámci

rakousko-uherské monarchie, byl triumf českých

poslanců ve vídeňském sněmu, kdy v roce 1901 byl

přijat „Vodocestný zákon pro stavbu průplavu Dunaj -

Odra, Dunajsko-vltavský průplav, kanalizování Vltavy

od Českých Budějovic do Prahy, připojení Labe na

průplav D-O, kanalizování Labe z Mělníka po Jaro-

měř a napojení průplavu Dunaj-Odra na Vislu

aDněstr“.

Ihned po schválení vodocestného zákona se práce

na splavnění našich řek a posléze jejich energetické

využití rozběhlo na plné obrátky. Ještě v roce 1901

bylo založeno Ředitelství pro stavbu vodních cest se

sídlem ve Vídni, v roce 1903 expozitura v Praze

av témže roce zahájena stavba dvou zdymadel na

Labi. Povšimněme si – již za dva roky od přijetí záko-

na byli naši předci schopni zahájit stavby. Následuje

expozitura ŘVC v polském Krakově (1905) a Přerově

(1907). Do konce první světové války pak bylo dokon-

čeno 6 zdymadel. Ihned po vzniku nové Českosloven-

ské republiky zahajuje činnost ŘVC v Praze. Pokračo-

valo se intenzivně na splavnění Labe, Vltavy, Moravy,

Odry. Výstavbu podpořil i nově přijatý „Zákon o stát-

ním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů,

výstavbu údolních přehrad a využití vodních sil“ z roku

1931. Tomáš Baťa a následně iJan Antonín Baťa byli

velkými zastánci vodní cesty D-O-L. Pro připomenutí

současníkům uvádím, že i výstavba tzv. Baťova závla-

hového a plavebního kanálu, který dnes slouží jako

rekreační vodní cesta, byla zahájena 16. 10. 1934,

s podmínkou, že při zahájení stavby průplavu D-O může

dojít k omezení či zastavení provozu této malé vodní

cesty. Dne 15. 2. 1938 byla založena Společnost

dunajsko-oderského průplavu, jejímiž zakládajícími

členy byly země, obce a průmyslové podniky. V témže

roce vydává Jan Antonín Baťa svou slavnou knihu

„Budujeme stát pro 40 000 000 lidí“, ve které prospe-

ritu Československé republiky opírá ovybudování

dokonalé dopravní infrastruktury: dálniční síť, železnič-

ní síť a síť vodních cest s páteří průplavu Dunaj – Odra

- Labe. Zároveň v Baťových filmových ateliérech je

dokončen film o průplavu D-O-L s názvem „Přístav

v srdci Evropy“. Do druhé světové války bylo vybudo-

váno celkem 16 plavebních stupňů převážně na Labi,

Byl jsem požádán, abych

napsal pár úvodních slov do

časopisu Vodní cesty a plavba

č. 3 ročníku 2009, které je věno-

váno pátému zastavení putovní

výstavy s názvem „Křižovatka tří

moří - vodní koridor Dunaj –

Odra - Labe“ tentokrát v Břecla-

vi. Nabídku jsem přijal rád, neboť

tento významný evropský projekt

se mne, jako Moraváka, přímo nebo nepřímo dotýká

celý život. Pravda, dřív se mluvilo jenom o vodní ces-

tě, průplavu nebo kanálu. Dnes pužíváme čím dál čas-

těji termín vodní koridor. A není to jen hra se slovíčky.

V Evropě, ale hlavně pro naši Českou republiku,

se zrodil nový fenomén, který nám stále více připomí-

ná, že jsme střechou Evropy, ale také, že na našem

území leží i nejnižší místo mezi povodím Dunaje

a Odry – Moravská brána. Věděli to i naši předci, ale

u nich vždy převládala představa funkce ekonomické

vodní dopravy. První to byl Karel IV. který pro povzne-

sení českého hospodářského života chtěl obrátit tok

benátského zboží do belgických Brugg z Dunaje

a Rýna průplavem Dunaj - Vltava na Prahu a Labe.

V pozdějších letech pak rozhodující roli hrála Morava.

První zmínka o propojení Dunaje a Odry se datuje

rokem 1653, kdy zasedání Moravského zemského

sněmu podpořilo průplav Dunaj - Odra. Ale za opra-

vdový „technický“ projekt tohoto spojení lze považo-

vat až spis „Pojednání o užitečnosti a způsobu spoje-

ní Dunaje s Odrou, Vislou a Labem plavebním

kanálem“, který v roce 1700 zpracoval Lothar Voge-

mont z popudu hraběte Kounice. Tak byl odstartován

nepřetržitý řetězec jednání, právních norem, projektů

i realizací s jediným cílem připojit srdce Evropy, kte-

rým se tak rádi nazýváme, na modré tepny kontinen-

tu a jejich prostřednictvím na životodárné moře, které

nám jako vnitrozemskému státu bylo odepřeno.

V roce 1766 byl vydán patent, který vytvořil Navigač-

ní fond k financování vodních cest. Se splavňovacími

pracemi byla spojena i další významná jména našich

dějin - císařovna Marie Terezie i císař Josef II. V roce

1869 – tedy již před 140 lety - byl dne 28. srpna

schválen Moravský vodní zákon, který prohlašoval

řeky a toky, které je možno využít pro plavbu loďmi

Návrh Evropského parlamentu a Rady o hlavních smě-

rech společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě

v oblasti vodních cest České a Slovenské republiky do

roku 2020 – Brusel 30. července 2009.

ale i na řece Moravě a Odře. Skutečné stavební práce

na průplavu Dunaj - Odra byly paradoxně zahájeny

v nejtěžších chvílích našeho národa (1939), a to na

polské straně u Nové Vsi a na rakouské straně od Víd-

ně na Moravu. Než byly v roce 1942 veškeré práce na

průplavu zastaveny, byl vybudován u Lobau průplav 5

km dlouhý. Navíc byla za války dokončena dvě zdy-

madla a ihned po osvobození Československé repub-

liky další dva plavební stupně. Avšak ihned po „Vítěz-

ném únoru“ 1948 bylo zrušeno Ředitelství pro stavbu

vodních cest v Praze. Ale už v roce 1953 státní vodo-

hospodářský plán opět uvažuje sbudoucím propoje-

ním D-O-L.

Teprve v době politického uvolňování (1966) je

založeno Ředitelství vodních toků (ŘVT), které

v době „Pražského jara“ (1968) objednává u Hydro-

projektu „Generelní řešení průplavního spojení D-O-

L“. Po vstupu „spřátelených armád“ na území ČSSR

nastává zcela nová situace. Vláda plíživě zastavuje

práce na průplavu D-O-L a veřejnost uklidňuje usne-

sením vlády č. 169/71, které ukládá veřejnoprávním

orgánům územně chránit trasu budoucího průplavu.

V následujících letech se přesto intenzivně pracovalo

na modernizaci a dobudování labsko-vltavské cesty.

V letech 1948 - 1989 bylo takto dokončeno 13 staveb.

Jak tato skutečnost silně kontrastuje s léty naší svo-

bodné země (1989 - 2009), kdy nebyl za 20 let vybu-

dován ani jeden nový plavební stupeň.

Naopak Evropa na průplav Dunaj – Odra - Labe

nezapomíná. Dne 7. září 1993 doporučuje ECE/UNO

realizaci vodní cesty D-O-L. V témže roce základní

plán rozvoje vodních cest ve státech Evropského spo-

lečenství počítá s průplavem D-O-L. Dohoda o vnitro-

zemských vodních cestách mezinárodního významu

(AGN) byla přijata v Ženevě 19. 1. 1996 a 23. 6. 1997

ji Česká republika ratifikuje v Helsinkách.

Za vlády Tošovského (1998) byla obnovena činnost

Ředitelství vodních cest a zdálo se, že vše se vrátí k

odkazu předků a nastartuje se konečně postupná

výstavba průplavu Dunaj – Odra - Labe. Mohl k tomu

přispět úplně nový a moderní přístup k tomuto

významnému evropskému projektu. Po katastrofální

povodni na řece Moravě v roce 1997 bylo orientační-

mi výpočty prokázáno, že kdyby průplav D-O-L byl

v provozu, tak by Morava o povodni téměř nevěděla.

Ač protipovodňová funkce průplavu byla nezvratně

prokázána, do dnešního dne se s ní v žádném proti-

povodňovém plánu ani projektu nepočítá. Začíná epo-

cha, kdy svět se začíná připravovat na globální změ-

ny podnebí, které s sebou přinášejí i hrozbu sucha.

Touto negativní vodohospodářskou bilanci je nejvíce

ohrožena střední a jižní Morava. A právě vodní koridor

D-O-L, který umožní přečerpávat dunajskou vodu do

suchých oblastí, je jediným ekonomickým a ekologic-

kým řešením. Příkladem nám může být průplav Dunaj

- Mohan, dokončený v roce 1992, kterým je přečer-

páváno 21 m 3 vody za sekundu z Dunaje do vodohos-

podářsky deficitních oblastí povodí Mohanu. Ale

musíme se rozhodnout rychle, dokud voda z dunaj-

ského veletoku není přidělována jako televizní kanály,

radiové frekvence nebo kvóty průmyslových emisí.

Přidáme-li k těmto vodohospodářským efektům i pří-

nos vodního koridoru D-O-L v oblasti obnovitelných

zdrojů elektrické energie (průtočné a přečerpávací

elektrárny), zemědělství (rybolov, závlahy a levnější

transport surovin), sportu a turistiky, jeho přínos k

ekologické stabilitě území, pak dojdeme k závěru, že

není významnějšího a univerzálnějšího projektu pro

hospodářskou prosperitu České republiky s výrazně

kladným ekologickým efektem. Vždyť voda je nejcen-

nější surovinou pro budoucnost. Navíc tento význam-

ný projekt může přinést 40 až 80 tisíc nových pracov-

ních míst! Přes tato fakta žádná z polistopadových

vlád nedokázala posunout záměr do fáze realizace

a ministerstvo životního prostředí naopak proti němu

aktivně bojuje.

15. října 2009 se v Břeclavi otevírá výstava

s názvem „Křižovatka tří moří - vodní koridor

Dunaj – Odra - Labe“ s největší mapou vodního

koridoru D-O-L, jež bude pro tuto výstavu poříze-

na. Pro ty co namítají, že jde o gigantománickou

stavbu, odpovím slovy našeho rodáka, rektora

c.k. České školy technické v Brně, který již v roce

1904 o průplavu Dunaj – Odra - Labe řekl: „Jde

ovodní cestu evropského významu, snadno pro-

veditelnou, nejvýš nutnou po stránce doprav-

ní, obchodní a hospodářské“. Za sebe bych

dodal: vodohospodářskou, energetickou

aekologickou.

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: