MAT3.doc

(54 KB) Pobierz
Gymnázium F



Gymnázium F. X. Šaldy                                                                             Petr Rozmajzl, 4. B, šk. rok 06 - 07

 

 

 

Renesance a humanismus

(evropská a česká)

 

Renesance:              Renesance (fr. Renaissance znovuzrození) vzniká na přelomu 13. – 14. st. V bohatých italských městech (Florencie, Benátky). Je to mohutný umělecký a myšlenkový směr, jimž se lidé vymaňovali ze Středověkého způsobu života. Renesance se staví proti nadvládě teologie, lidé se neobrací k bohu (universalismus – splynutí s bohem), ale k člověku samotnému (individualismus). To však neznamená ztrátu víry v boha.

              Přírodní a astronomické objevy: M. Koperník, G. Galilei, G. Bruno) – jejich názory otřásli autoritou církve. Inspiraci hledali v antice.

              Objev knihtisku (J. Gutenberg, tisky do roku 1500 se nazývají prvotisky „inkunábule“.

 

Humanismus:              (lat. Humanus lidský), oproti renesanci se jedná jen o myšlenkový směr (soustava názorů či životní program). Humanismus zdůrazňoval sílu lidského rozumu v poznání. Humanisté preferovali racionalismus a podporovali reformu církve.

              edstavitelé: Boccacio, Erasmus

 

Renesance x Humanismus: humanismus je mozaika názorů či jeden z proudů renesančního umění (jedna složka).

 

Umělci:              Leonardo da Vinci Poslední večeře, Mona Lisa

                            Michalangelo Buonarroti – autor fresek v Sixtinské kapli (Vatikán)

                            Giovanni Palestrina – italský skladatel

 

 

ITÁLIE

Dante Alighieri:              byl z Florencie, ale díky svým proticírkevním myšlenkám žil ve vyhnanství. Psal na přelomu (tudíž by mohl patřit do středověku), ale inspiraci sbírá v antice.

              BOŽSKÁ KOMEDIE: epos psaný 15 let, složený ze 3 částí (Peklo, Očistec, Ráj) – autor prochází všemi třemi částmi s průvodcem Vergiliem, na konci odejde do ráje za svou Beatrice.

              NOVÝ ŽIVOT

Francesco Petrarca:              Také Florenťan ve vyhnanství, stává se knězem, poznává               šlechtičku Lauru, která je inspirací jeho milostné poezie.

SONETY PRO LAURU (Zpěvník)dvě části (Laura za života a po smrti). Jedná se o básně, které se zabývají milostnou tématikou a nenaplněnou láskou. Ženu viděl jako realistickou bytost.

 

Giovanni Boccacio:              novelista a epik, prožil tvrdé dětství (zlý otec a macecha). Vystudoval práva, ale později ve svém díle považuje právníky za hlupáky. Psal díla s milostnou tématikou.

              DEKAMERON: cyklus 100 novel, zakladatelské dílo renesance. Kniha nazývána „Knihou krve a rozkoše“. Dekameron jako deset dní.

Niccolo Machiavelli:              učenec a politik, ale díky Medicejům musel odejít na venkov, kde prodával dřevo.

              VLADAŘ: politický spis, traktát o absolutistické monarchii. Machiavelismus – zásada „účel světí prostředky“.

              MANDRAGORA: satira vysmívající se lidské hlouposti.

 

FRANCIE

Francois Violin:              Jedná se o prvního prokletého básníka. Po vystudování školy začal žít jako rváč (bohémsky), po zabití kněze je omilostněn. Nakonec je vyhnán z Paříže. Psal verše v kontrastu: vážnost x vtipnost. Moudro: „čím člověk víc ví a zná, tím je smutnější“.

              ODKAZ (Malý testament)

              VELKÁ ZÁVĚŤ (Velký testament)

Francois Rabelaise:              spisovatel a lékař

              GARGANTUA A PANTAGRUEL: o životě obrů

 

ŠPANĚLSKO

Vznikají zde dva nové typy románů:              rytířský román (důraz na etiku)

                                          Pikareskní román (postava šibala či zloděje)

 

Miguel de Cevantes Saavedra:              pocházel z chudé rodiny, ve válce ztratil levou ruku, na čas se ocitl ve vězení, v Tureckém zajetí odveden jako otrok do Alžíru. Problematika děl je nadčasová.

DŮMYSLNÝ RYTÍŘ DON QUIJOTE de la MANCHA: hrdinou se zchudlý zeman, který rád pročítá staré rytířské romány. Tato záliba ho přivede o rozum a on se rozhodne, že zašlou slávu rytířů opráší. Jedná se o satiru na rytířské romány. Don Quijote je pábitel (blázen, tragický hrdina, moudrý) naproti tomu jeho věrný sluha Sancho Panza je pravý opak (člověk praktický).

Lope de Vega:              divadelní teoretik a dramatik. Odmítl pravidlo tří jednot a přichází se „španělskou komedií“ – nejde o veselohru, ale o jakékoliv španělské drama.

              OVČÍ PRAMEN: drama

 

ANGLIE

Geoffrey Chauser:              Přinesl na ostrovy renesanci, protože jako diplomat se ve Florencii setkal s Boccaciem a Petrarcou.

              CANTERBURSKÉ POVÍDKY:cyklus 24 povídek, které si povídají poutníci na cestě do Cantenbury.

 

William Shakespeare:              anglický světový dramatik, spolumajitel divadelní společnosti – The Globe Theatre. Odkazem je 37 děl. Je autorem ryze renesančním, hrdinové jsou strůjci svých osudů.

              Užívá často blankvers jedná se o nerýmovaný 5stopý jamb o 10-11 slabikách, vhodný pro dialog, protože jej lze dělit na menší části. U nás byl hlavně znám z německých překladů. Přeložil ho J. V. Sládek

              KOMEDIE PLNÁ OMYLŮ, ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY, SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ, VEČER TŘÍKRÁLOVÝ, BENÁTSKÝ KUPEC.

              ROMEO A JULIE: příběh lásky dvou dětí znepřátelených rodů ve Veroně (Kapuletů a Monteků).

              HAMLET, KRALEVIC DÁNSKÝ: všichno skoro umírají. Hamlet zjistí ze snů, že král byl otráven Claudiem(+ matka Gertruda). Ten zjistí co Hamlet ví a přichystá léčku. Hamlet miluje Ofélii, která se z lásky k němu utopí, protože zjistí že zabil jejího otce. S přítelem Horaciem ji vykopou hrob. Claudius využije bratra Ofelie Learta (jde pomstít otce), aby zabil Hamleta, ten v souboji vyhraje, ale Leartův kord je otráven. Hamlet ještě však stačí zabít Claudia(Gertruda umírá otravou vínem) . Zachrání před sebevraždou Horacia, aby mohl objasnit celý příběh. Nakonec Hamlet umírá na otravu.

              OTHELO, KRÁL LEAR, ANTONIUS A KLEOPATRA

             

              Většinou v jeho dílech hraje velkou roli náhoda

 

RENESANCE A HUMANISMUS V ČECHÁCH (15. – 16. st)

 

Zlatý věk českého písemnictví. U nás byl typický snad jen Humanismus (jeho schopnost vzdělání). Přetrvávají náboženské spory mezi církví a měšťanstvem. Díky husitům se u nás zastavil na 100 let kulturní vývoj.

 

U nás existoval humanismus dvou podob: latinský a český. Obecně u nás představoval humanismus úbytek veršované tvorby (krásné literatury), ale na druhé straně rozvoj naučné prózy. Latinská tvorba jen pro nejvzdělanější.

 

Viktorín Kornel ze Všehrd:              velice důležitý autor, stal se zakladatelem českého humanismu.

              PŘEDMLUVA: slavný text, je zde vytyčen požadavek, aby český vzdělanec nepsal latinsky, ale česky.

Jan Blahoslav:              učitel a biskup jednoty bratrské. Vzdělal se na univerzitách v Německu a Švýcarsku.

              FILIPIKA PROTI MISOMUSŮM: jde o příběh biskupa, který byl po delším věznění na Křivoklátě propuštěn. Avšak nebyl schopen se vpravit do učení a kázání, které se změnilo kupředu. Autor zde zdůvodňuje nutnost vzdělávání.

              PŘEKLAD NOVÉHO ZÁKONA: nejvýznamnější překlad bible (Nový zákon), stal se moderní ukázkou tehdejší češtiny.

 

Daniel Adam z Veleslavína:              Zlatý věk české literatury, česky psaná literatura nabývá rozmachu koncem 16. st., proto učenci vymysleli název zlatý věk… (nebo doba Veleslavínova). Byl univerzálním profesorem a šťastně se oženil s dcerou tiskaře. Dostal šlechtický titul.

              KALENDÁŘ HISTORICKÝ: historické dílo

              KRONIKY DVĚ O ZALOŽENÍ ZEMĚ ČESKÉ: spojení kroniky české a latinské, napsal k tomu předmluvu.

              Činnost nakladatelská a překladatelská (uvedl slovník: latinsko-česko-řecký).

Václav Hájek z Libočan:              katolický kněz a vlastenec

              KRONIKA ČESKÁ: oslavuje šlechtu a katolicismus, čtivá, ale faktograficky bídná. Dědila se z generace na generaci. Jediný doklad našich dějin (dějiny od Praotce Čecha po korunování Ferdinandu I.)

 

POJMY:

Renesanční člověk:              člověk prakticky myslící

Francouzský balada:              (Villonova balada, 3strofy od 7-12 verších.  Poslední čtvrtá strofa byla poloviční a končila posláním a refrénem.

Novela:              (z it. novinka) krátký prozaický útvar, který končí překvapivě

Sonet:              (z it. jemný zvuk) lyrická poezie (14 veršů ve 4 strofách).

Filipika:              polemický spis

Misomusové:              nepřátelé múz (vědy a umění)

 

 

 

             

...
Zgłoś jeśli naruszono regulamin