SVALSTVO

Kosterní svaly

Nazývá se také příčně pruhované. Kromě kosterního se v těle nachází také hladké (tvořeno myocyty) a srdeční svalstvo.
Svaly představují asi 40 % hmotnosti těla a lidské tělo obsahuje asi 600 svalů.

Stavba svalu

Sval (musculus) se skládá ze svalových vláken, vaziv a cěv. Na svalu rozlišujeme bříško a šlachy. Svalová vlákna jsou spojena řídkým vazivem ve snopečky a snopečky ve snopce. Snopce se vazivem spojují ve svalové bříško (hlavu), obalené vazivem, tzv. svalovou povázkou (fascie). Na obou koncích sval přechází ve šlachy (tj. vazivo s paralelně uspořádanými svazky kolagenních vláken), jimiž se napojuje na kosti. Svalový úpon (připojení ke kosti) je velmi pevné - snáze se přetrhne sval než se vytrhne šlacha od kosti.
Svalové vlákno je syncitium až 100 svalových buněk, jenž má průměr 20-150 µm a dlouhé 0,5-20 cm. Na jeho povrchu se nachází plazmatická membrána zv. sarkolema. Uvnitř jsou po stranách uložena jádra, dále mitochondrie, endoplazmatické retikulum (hladké je nazýváno sarkoplazmatické retikulum a obsahuje velké množství vápníku) a myofibrily (každá buňka jich obsahuje několik až několik desítek).

Myofibrily

Jejich stavba způsobuje příčnou pruhovanost. Skládají se ze dvou typů vláken (filament) - aktinových a myosinových. Myofibrily jsou členěné tzv. Z disky na válcovité úseky (sarkomery) umožňující smršťování svalu. Aktinové filamenty procházejí Z diskem, myosinové jsou uvnitř sarkomery.
Myosinové filamenty: tvořená bílkovinou myosinem, rozlišujeme vlákno a na každé jeho straně hlavičku myosinu, hlavičky mají schopnost štěpit ATP.
Aktinové filamenty: bílkovina aktin vytváří klubíčka, a ty šroubovici, dále obsahuje bílkovinu troponin a tropomyosin.

Princip funkce svalu

Vzruch spouštějící svalový stah přichází po motorickém nervovém vlákně. Jedno vlákno vždy inervuje více scalových vláken (tzv. motorická jednotka). Svaly jsou inervovány přes nervosvalovou ploténku (zakončení axonu neuronu na svalovém vláknu). Z ní se uvolní mediátor acetylcholin (vzniká akční potenciál) a naváže se na sarkolemu, a tím jí depolarizuje. To způsobí uvolnění Ca2+ iontů ze sarkoplazmatického retikula, které se navážou na troponin (samotný troponin brání navázání aktinu na myosin, Ca2+ blokaci brání), tím se aktin naváže na myosin. Myosinová hlavička začne štěpit ATP a sklopí se - aktinová vlákna se tak zasouvají do myosinových (sval se zkracuje - svalový stah).
Po stahu se Ca2+ přečerpávají zpět do retikula, troponin se uvolní, zabrání dalšímu vázání aktinu na myosin a sval relaxuje.
Při nadbytku Ca2+ nebo při nedostatku energie k jeho vyčerpání nastává svalová křeč.
Sval se může zkrátit o 30-50 % své délky. Kontrakce probíhá ve dvou fázích: izometrická (zůstává délka svalu, ale zvyšuje se napětí), izotonická (napětí zůstává, ale sval se zkracuje).
Každý sval, i když je relaxován má svůj tonus (vnitřní napětí), který slouží k udržení polohy těla a orgánů.
V klidu svaly potřebují za hodinu 9 l vzduchu, při práci až 90 l/h. Cévní systém není schopen pinést tolik kyslíku a svaly pracují na kyslíkový dluh, při kterém vzniká kyselina mléčná (laktát) způsobující svalovou únavu a bolest.

Typy svalových vláken

·         červená pomalá (tonická vlákna): statická a polohová funkce, jsou ekonomické, zajišťují pomalý stah, ale jsou vytrvalé, jsou tam kde není potřeba síla, ale výdrž (zádové svaly)

·         červená rychlá: rychlý stah, vytrvalé, více u mužů

·         bílá rychlá: maximální stah, rychlý, snadno se unaví

Názvy svalů

·         podle funkce

o        ohybače (flexory)

o        natahovače (extenzory)

o        přitahovače (adduktory)

o        odtahovače (abduktory)

o        svěrače (sfinktery)

o        rozvěrače (dilatátory)

·         podle směru svalových snopců

o        přímé

o        příčné

o        šikmé

·         podle místa

o        prsní, břišní, zádový atd.

·         podle obrysu

o        kruhový ap.

·         podle počtu hlav

o        dvojhlavý

o        trojhlavý

o        čtyřhlavý

·         podle tvaru

o        dlouhý

o        krátký

o        plochý

antagonistické svaly: mají opačné funkce
synergické svaly: ve svých účincích se doplňují

Přehled jednotlivých kosterních svalů, jejich úponů a funkce

Srdeční sval

Srdeční svalové buňky jsou 1-2jaderné a obsahují myofibrily (aktinové a myosinové filamenty), a proto jsou příčně pruhované jako kosterní svaly. Jsou ale rozvětvené a vzájemně spojené vodivými spoji (interkalární disky), takže se podráždění jedné buňky přenáší přímo na buňky další.
Aktivaci srdečního svalu neprovádí nervy. Srdce má dvě vlastní centra automacie (nejdůležitější je sinusový uzlík). Nervy je činnost srdce pouze urychlována (sympatikus) nebo zpomalována (parasympatikus).

Hladké svaly

Hladká svalovina tvoří asi 3 % tělesné hmotnosti. Jsou součástí vnitřních orgánů, hladkou svalovinou jsou také opatřeny vlasy a chlupy.
Jsou zřetelně menší než buňky kosterního svalstvy a mají vřetenovitý tvar. Také obsahují aktinové a myosinové filamenty (aktinových je asi 10krát více než myosinových), ale jsou jinak uspořádány, a proto pod mikroskopem nevykazují příčné pruhování. Jejich maximální rychlost kontrakce je 20-20 000krát pomalejší než u kosterních svalů. Funkce většiny hladkých svalů spočívá jen v udržování nebo změně napětí. Jsou inervovány vegetativními (autonomními nervy), nebo hormony a nemůžeme je ovládat vůlí.