24.Kroukovci.doc

(57 KB) Pobierz
Kroužkovci (Annelida)

24. Kroužkovci (Annelida)
 

-          jejich tělo bývá válcovité a mírně zploštělé, na obou koncích zúžené, složené ze stejnocenných článků = homonomní segmentace

-          na povrchu těla jsou umístěny štětinky (pomocné orgány pohybu), někteří (parazité) mají na koncích těla po jedné přísavce (přidržování a pohyb) - přední přísavka je spojena s trávicí soustavou

-          článkování těla má za následek opakování některých tělních ústrojí v každém článku: nervová ústrojí (v břišní pásce), pohlavní orgány s vývody, vylučovací soust., pohybová svalovina - zbytek soustav prostupuje celým tělem

-          obývají moře, sladké vody, vlhké části souší

-          mohou se volně pohybovat v bahně, písčitých dnech i v zemi, nebo žijí v rourkách na dně moří, potoků a tůní…

stavba tělního článku:

1 pár coelomových váčků

1 pár vylučovacích orgánů = metanefridie

1 pár pohl. orgánů

1 pár nervových zauzlin

1 pár nečlánkovaných končetin = parapodie

-          toto platí pro všechny články kromě prvního a posledního

 

-          segmenty jsou od sebe odděleny blanitou přepážkou = dissepiment

-          na povrchu těla kutikula ( obsahuje žlaznaté buňky – vylučují hlen, usnadňují pohyb ), pod ní kožněsvalový vak – je tvořen jednovrstevnou pokožkou a vrstvami hladké svaloviny

-          fci kostry plní hydroskelet ( váčky plněné kapalinou )

 

nervová soustava:

-          žebříčkovitá, spojena nervovými vlákny

-          v hlavové části se vytvořilo nadhltanové mozkové ganglium – je spojeno s podhltanovým gangliem

 

trávicí soustava:

-          průchodná, trubicovitá = začíná  ústním otvorem na1-2 článku a končí řitním otvorem

 

cévní soustava:

-          uzavřená = je tvořena 2 cévami : břišní a hřbetní, jsou navzájem spojeny spojkami

-          hřbetní céva – rytmické stahy = pohyb

 

vylučovací soustava:

-          vylučují pomocí metanefrídíí (nálevky), v každém článku 1 pár

-          odvodný kanálek prostupuje dissepiment a ústí na povrchu

-          začínají v 1 článku a končí v následujícím

 

dýchací soustava:

-          celým povrchem těla nebo žábrami

 

pohlavní soustava:

-          gonochoristi i hermafroditi…

 

Systematicky se třídí do 3 tříd, ale uvedeme jen dvě: Mnohoštětinatci a Opaskovci.
 

1 . třída :  Mnohoštětinatci

-          mořští živočichové

-          mají vyvinuté parapodia (panožky )

-          podél celého těla mají na článcích bradavky se štětinkami, s přívěsky a žábrami

-          na 1. Článku mají tykadla + smyslové orgány :jednoduché oči

-          mají vychlípitelný jícen (rypák), chitinovité čelisti

-          gonochoristi, vývin nepřímý – přes larvu trochofora

-          nepohlavní rozmnožování : fissiparie

 

 

1.      podtřída:  Bloudivci

Nereidka hnědá (žije dravě v mořích)

Nereidka nájemnice: obývá opuštěné schránky měkkýšů

Palolo zelený (uvádí se jako jedlý) žije také v moři severně od Austrálie

-          odděluje zadní část těla, vypouští pohlavní b. – rozmnožování

 

Pískovník rybářský: žije na pobřeží moří, rybáři ho používají jako návnadu

-          vyhlubuje si v písku chodbičky tvaru U – filtrace mořské vody, organického materiálu

Afroditka kostnatá: „ mořská myš“ má dlouhé štětiny k obraně, při nebezpečí se stáčí do klubíčka

 

 

2.     třída: Opaskovci

- mají v předních článcích opasek – v době rozmnožování se zduří kožní žlázy, opasek se zvýrazní : produkuje sliz – pomáhá při přenosu spermií, při páření a produkuje obal pro vajíčka = kokon

-          u vajíček nejsou vyvinuta tykadla ani parapodia

-          mají přímý vývoj a jsou hermafroditi, dýchají celým povrchem těla

 

1.      podtřída: Máloštětinatci

-          zástupci jsou bez kusadel, tykadel, nemají vnější dýchací orgány

-          cévní soustava uzavřená (hřebetní a břišní céva s postranními oblouky, svalnaté "rourkovité" srdce, krev je červeně zbarvená hemoglobinem)

-          suchozemští dýchají povrchem těla, sliz podporuje rozpouštění kyslíku

-          nervová soustava žebříčkovitá s několika hlavními uzlinami

-          tvorové jsou pohlavními obojetníky, z oplozených vajíček se tvoří kokon (opasek), který např. žížala stahuje asi po jednom až pěti měsících přes příď těla

-          vyleze z něj asi 20 malinkých žížalek

-          štětin je málo, jsou krátké a pohyblivé v jamkách článků

-          nemají oči (snad jen barevné tečky), hlava není oddělená, nemají ani tykadla

-          poškozené tělo snadno a rychle regeneruje

k zemním tvorům patří :

Žížala obecná

-          1. článek má hmatovou fci

-          2. článkem začíná ústním otvorem trávicí soustava a končí posledním článkem

-          každý článek nese 8 štětinek – pohyb

-          živý se organickými zbytky v půdě – půdu polyká v celku, nestravitelné zbytky z ní vycházejí

-          povrch střeva je zvětšen střevní řasou (z důvodu chudoby potravy)

-          okolo střeva jsou chloragogenní buňky : slouží k ukládání odpadních l., syntetizuje se v nich glykogen

-          žije v děrách mezi trávou, břišní strana je světlejší, zadeček je vždy zploštělý a zaoblený

-          žížaly mají veliký půdotvorný význam, protože každá z nich dovede obrátit až 67 kg půdy na hektaru

-          zajišťují fci provzdušňovací, tvoří humus

-          vyskytují se na zahradách, na polích i v lesích

-          známe asi 6000 druhů žížal

-          většinou jsou dlouhé do 20 cm

-          u nás v kompostu žije žížala hnojní, je na hřbetě tmavočervená

-          je-li podrážděna, vylučuje mnoho žlutého a páchnoucího hlenu

-          v pařeništích i na záhonech často najdeme světle narůžovělou žížalu růžovou (délka až 85 mm)

-          žížala podhorská má zřetelné kroužkování, žije v trouchu pařezů a její sliz světélkuje

rozmnožování:

-          hermafrodit - 2 jedinci : opasek produkuje sliz = páření, výměna spermií

-          spermie si jedinec uschová do semenných váčků – přímo neoplodňují vajíčko

-          zralá vajíčka se dostanou do kokonu (vznikl činností opasku, sliz ) – musí se dostat k vyústění semenných váčků - oplození

Naidka

-          chobotnatá má dlouhý rypáček, dlouhé štětinky na hřbet, běžně žije v rybnících

 

Nitěnka obecná

-          je známá všem akvaristům, neboť může sloužit jako potrava pro ryby

-          žije v bahnité rource zalezlá přídí dolů, zadeček vystrkuje do vody a komíhá jím (nutnost - dýchání)

Roupice bělavá

-          nejspíše se najde někde poblíž břehů vod v humózní půdě či opadance

-          také se může chovat v laboratořích (i v domácnostech) jako krmivo pro akvarijní rybky

2.      podtřída:  Pijavice

-          zástupci mají krátké zploštělé tělo se zřetelnými kroužky = homonomní segmentace, ale každý článek má na svém povrchu 3-14 dalších zářezů : s vnitřním článkováním nemají nic společného

-          na obou koncích těla je jedna přísavka, 1. prochází ústní otvor a 2.slouží k přidržování

-          živý se dravě = ektoparaziti

-          některé pijavice mají chitinové čelisti – poškozují pokožku hostitele

...

Zgłoś jeśli naruszono regulamin