24. Kroužkovci (Annelida)
- jejich tělo bývá válcovité a mírně zploštělé, na obou koncích zúžené, složené ze stejnocenných článků = homonomní segmentace
- na povrchu těla jsou umístěny štětinky (pomocné orgány pohybu), někteří (parazité) mají na koncích těla po jedné přísavce (přidržování a pohyb) - přední přísavka je spojena s trávicí soustavou
- článkování těla má za následek opakování některých tělních ústrojí v každém článku: nervová ústrojí (v břišní pásce), pohlavní orgány s vývody, vylučovací soust., pohybová svalovina - zbytek soustav prostupuje celým tělem
- obývají moře, sladké vody, vlhké části souší
- mohou se volně pohybovat v bahně, písčitých dnech i v zemi, nebo žijí v rourkách na dně moří, potoků a tůní…
stavba tělního článku:
1 pár coelomových váčků
1 pár vylučovacích orgánů = metanefridie
1 pár pohl. orgánů
1 pár nervových zauzlin
1 pár nečlánkovaných končetin = parapodie
- toto platí pro všechny články kromě prvního a posledního
- segmenty jsou od sebe odděleny blanitou přepážkou = dissepiment
- na povrchu těla kutikula ( obsahuje žlaznaté buňky – vylučují hlen, usnadňují pohyb ), pod ní kožněsvalový vak – je tvořen jednovrstevnou pokožkou a vrstvami hladké svaloviny
- fci kostry plní hydroskelet ( váčky plněné kapalinou )
nervová soustava:
- žebříčkovitá, spojena nervovými vlákny
- v hlavové části se vytvořilo nadhltanové mozkové ganglium – je spojeno s podhltanovým gangliem
trávicí soustava:
- průchodná, trubicovitá = začíná ústním otvorem na1-2 článku a končí řitním otvorem
cévní soustava:
- uzavřená = je tvořena 2 cévami : břišní a hřbetní, jsou navzájem spojeny spojkami
- hřbetní céva – rytmické stahy = pohyb
vylučovací soustava:
- vylučují pomocí metanefrídíí (nálevky), v každém článku 1 pár
- odvodný kanálek prostupuje dissepiment a ústí na povrchu
- začínají v 1 článku a končí v následujícím
dýchací soustava:
- celým povrchem těla nebo žábrami
pohlavní soustava:
- gonochoristi i hermafroditi…
Systematicky se třídí do 3 tříd, ale uvedeme jen dvě: Mnohoštětinatci a Opaskovci.
1 . třída : Mnohoštětinatci
- mořští živočichové
- mají vyvinuté parapodia (panožky )
- podél celého těla mají na článcích bradavky se štětinkami, s přívěsky a žábrami
- na 1. Článku mají tykadla + smyslové orgány :jednoduché oči
- mají vychlípitelný jícen (rypák), chitinovité čelisti
- gonochoristi, vývin nepřímý – přes larvu trochofora
- nepohlavní rozmnožování : fissiparie
1. podtřída: Bloudivci
Nereidka hnědá (žije dravě v mořích)
Nereidka nájemnice: obývá opuštěné schránky měkkýšů
Palolo zelený (uvádí se jako jedlý) žije také v moři severně od Austrálie
- odděluje zadní část těla, vypouští pohlavní b. – rozmnožování
Pískovník rybářský: žije na pobřeží moří, rybáři ho používají jako návnadu
- vyhlubuje si v písku chodbičky tvaru U – filtrace mořské vody, organického materiálu
Afroditka kostnatá: „ mořská myš“ má dlouhé štětiny k obraně, při nebezpečí se stáčí do klubíčka
2. třída: Opaskovci
- mají v předních článcích opasek – v době rozmnožování se zduří kožní žlázy, opasek se zvýrazní : produkuje sliz – pomáhá při přenosu spermií, při páření a produkuje obal pro vajíčka = kokon
- u vajíček nejsou vyvinuta tykadla ani parapodia
- mají přímý vývoj a jsou hermafroditi, dýchají celým povrchem těla
1. podtřída: Máloštětinatci
- zástupci jsou bez kusadel, tykadel, nemají vnější dýchací orgány
- cévní soustava uzavřená (hřebetní a břišní céva s postranními oblouky, svalnaté "rourkovité" srdce, krev je červeně zbarvená hemoglobinem)
- suchozemští dýchají povrchem těla, sliz podporuje rozpouštění kyslíku
- nervová soustava žebříčkovitá s několika hlavními uzlinami
- tvorové jsou pohlavními obojetníky, z oplozených vajíček se tvoří kokon (opasek), který např. žížala stahuje asi po jednom až pěti měsících přes příď těla
- vyleze z něj asi 20 malinkých žížalek
- štětin je málo, jsou krátké a pohyblivé v jamkách článků
- nemají oči (snad jen barevné tečky), hlava není oddělená, nemají ani tykadla
- poškozené tělo snadno a rychle regeneruje
k zemním tvorům patří :
Žížala obecná
- 1. článek má hmatovou fci
- 2. článkem začíná ústním otvorem trávicí soustava a končí posledním článkem
- každý článek nese 8 štětinek – pohyb
- živý se organickými zbytky v půdě – půdu polyká v celku, nestravitelné zbytky z ní vycházejí
- povrch střeva je zvětšen střevní řasou (z důvodu chudoby potravy)
- okolo střeva jsou chloragogenní buňky : slouží k ukládání odpadních l., syntetizuje se v nich glykogen
- žije v děrách mezi trávou, břišní strana je světlejší, zadeček je vždy zploštělý a zaoblený
- žížaly mají veliký půdotvorný význam, protože každá z nich dovede obrátit až 67 kg půdy na hektaru
- zajišťují fci provzdušňovací, tvoří humus
- vyskytují se na zahradách, na polích i v lesích
- známe asi 6000 druhů žížal
- většinou jsou dlouhé do 20 cm
- u nás v kompostu žije žížala hnojní, je na hřbetě tmavočervená
- je-li podrážděna, vylučuje mnoho žlutého a páchnoucího hlenu
- v pařeništích i na záhonech často najdeme světle narůžovělou žížalu růžovou (délka až 85 mm)
- žížala podhorská má zřetelné kroužkování, žije v trouchu pařezů a její sliz světélkuje
rozmnožování:
- hermafrodit - 2 jedinci : opasek produkuje sliz = páření, výměna spermií
- spermie si jedinec uschová do semenných váčků – přímo neoplodňují vajíčko
- zralá vajíčka se dostanou do kokonu (vznikl činností opasku, sliz ) – musí se dostat k vyústění semenných váčků - oplození
Naidka
- chobotnatá má dlouhý rypáček, dlouhé štětinky na hřbet, běžně žije v rybnících
Nitěnka obecná
- je známá všem akvaristům, neboť může sloužit jako potrava pro ryby
- žije v bahnité rource zalezlá přídí dolů, zadeček vystrkuje do vody a komíhá jím (nutnost - dýchání)
Roupice bělavá
- nejspíše se najde někde poblíž břehů vod v humózní půdě či opadance
- také se může chovat v laboratořích (i v domácnostech) jako krmivo pro akvarijní rybky
2. podtřída: Pijavice
- zástupci mají krátké zploštělé tělo se zřetelnými kroužky = homonomní segmentace, ale každý článek má na svém povrchu 3-14 dalších zářezů : s vnitřním článkováním nemají nic společného
- na obou koncích těla je jedna přísavka, 1. prochází ústní otvor a 2.slouží k přidržování
- živý se dravě = ektoparaziti
- některé pijavice mají chitinové čelisti – poškozují pokožku hostitele
...
Tofinek3-reaktywacja